Obec Veliš  si v letošním roce (r. 2013)  připomíná  870. výročí od první písemné zmínky. V rámci těchto oslav byla odhalena  pamětní desky  velišského rodáka – architekta Karla Paříka.

       Tohoto slavnostního aktu,  se k mé velké radosti , zúčastnili  pan PhDr.  Jiří Kuděla,  ředitel kanceláře strategie a analýz Ministerstva zahraničních věcí,  pro nás především historik , spoluautor publikací o Karlu Paříkovi , pan Ing. arch.  David Vávra, velký propagátor  české architektury a  autor pamětní desky Karla Paříka a v neposlední řadě pan režisér  Radovan   Lipus, který je z autorů cyklů České televize Šumná města a Šumné stopy.

      Jméno Karla  Paříka bylo ještě před několika lety  naprosto neznámé.  

    Rodina Karla Paříka bydlela ve služebním bytě v domě čp. 11, který sloužil jako multifunkční dům 19. století , kde byl sál, hospoda,  obchod a Svatováclavská záložna. Otec Karla Paříka byl řezník.  V současné době však tento dům již neexistuje ve své původní podobě.  Dům  v roce 1965 vyhořel a do dnešních dnů se zachoval pouze současný kulturní dům se sálem.

Budova, kde je umístěna pamětní deska  je v současné době obecní dům s úřadem, poštou a byty. Původně zde však byla škola  z roku 1754, kterou  Karel Pařík v letech 1863 až 1868 navštěvoval .  

Kdo byl Karel  Pařík ?

 Karel Pařík (4. července 1857, Veliš u Jičína, Rakouské císařství - 16. června 1942, Sarajevo, Nezávislý stát Chorvatsko) byl architekt, který na přelomu 19. a 20. století projektoval nejméně 110 realizovaných staveb po celé Bosně a Hercegovině a na dalších asi 40 se podílel. Je autorem většiny městotvorných staveb v Sarajevu a řady dominant, které i dnes neodmyslitelně patří k tváři města. Projektoval budovy škol, muzeí, úřadů, kasáren, nemocnice, hotely, obytné komplexy, budovy náboženských spolků, sarajevskou radnici, věznici i stavby církevní – kostely, mešity,synagogy. Většinu staveb vytvořil v některém z historizujících slohů a významný je jeho přínos tzv. bosenskému stylu – což byla kombinace vídeňského historizmu, neorománského slohu a orientálního tvarosloví. Má velkou zásluhu na tom, že se Sarajevo na přelomu 19. a 20. století změnilo z města orientálního v město evropského stylu.

                                                                         Naďa  Bíšková, starostka obce Veliše