František Pour *2 července 1865 Třtěnice, zemř. 7. března 1938 Veliš

Ve velišské škole učil přes 18 let významný vlastivědný pedagog František Pour. Pocházel z chalupnické rodiny ze Třtěnice čp. 41. Studoval učitelský ústav v Jičíně a po dokončení studií v roce 1885 se stal učitelem ve čtyřtřídní škole ve Veliši. Po odchodu řídícího učitele Jana Beneše se stal zatimním správcem a v roce 1908 byl jmenován řídícím učitelem. Školu vedl až do svého penzionování do 1. září 1926. Vedl obecní kroniku a napsal řadu vlastivědných článků. Mimo jiné napsal „Baráčnické knihy“, které byly vydány ve „Sbírce starých pamětí z Podkrkonoší. V Praze byly vydány jeho „Dějiny hradu a obce Veliše u Jičína“.


Oldřich Říha *25.února 1893 Veliš, zemř. 16. srpna 1965 Dvůr Králové

Velišský rodák Oldřich Říha vynikl jako sbormistr a skladatel. V letech 1908-1912 studoval na učitelském ústavu v Jičíně, hudební vzdělání si později doplnil studiem u V. Nováka a Buriana v Praze. Účastnil se hudebního života všude, kde působil jako pedagog. V Novém Bydžově řídil pěvecké spolky Lubor i, pěveckou jednotu Hlasoň v Nové Pace a po několik let byl členem spolku Dalibor v Hořicích. V roce 1928 přišel jako učitel do Dvora Králové, kde se stal nejdříve ředitelem obecné školy, později střední školy a zůstal zde i léta svého odpočinku. Byl sbormistrem Záboje a dirigentem hudebního spolu Dvořák. Založil a vedl Aktiv skladatelů Královéhradeckého kraje. Sbíral lidové písně všude v okolí svého působení. Komponoval skladby pro mužské i ženské sbory, scénickou hudbu, drobné skladby a písně. Velké množství jeho prací vyšlo tiskem. K jeho rodišti se vztahují „Tři velišské polky“


Jan Knob *24. června 1904 Veliš, zemř. 29. dubna 1977 Turnov

Jan Knob je znám především jako spisovatel literárního okruhu reprezentujícího hlavně po první světové válce ruralismus. Spisovatelé podobných životních postojů se soustředili okolo revue Sever a východ. Jan Knob debutoval jako pětadvacetiletý románem „Smršť“ (1929).
Hledáním vlastního výrazu je poznamenán ještě román „Černá křídla“ (1930). Literárně velmi ceněn je román „Z plamenů roste „(1940. Děj zasazuje autor do vši Doubnice na Jičínsku, ale čtenář brzy poznává, že předlohou této vesnice se svými sedláky a osobitými postavičkami se mu stala právě rodná Veliš. Podobně jako J. Knapovi, V. Prokůpkovi a Fr. Křelinovi, kteří byli navíc odsouzeni k mnohaletému vězení, byla i Knobovi znesnadněna po roce 1948 literární činnost. Jeho díla nesměla být vydávána a byla mu zakázána jakákoli intelektuální činnost. Pracoval manuálně, později byl zaměstnán v turnovském muzeu. Známá je Snobova publicistická činnost, která je však obvykle spjata s regionem Českého ráje a Podkrkonoší. Na počátku 70. let se stal autorem prvního libreta pro jičínskou muzejní expozici.
Josef Jakubec * 3. srpna 1858 Hlásná Lhota, zemř. 9. června 1889 Jičín

Velišský hřbitov se stal místem posledního odpočinku básníkovi našeho kraje Josefu Jakubcovi. Česlí literatura v něm ztratila talentovaného lyrickoepického básníka. Podlehl srdečnímu záchvatu v necelých 31 letech v bytě svého tchána v domě čp. 60 na jičínském náměstí. Po třech dnech jej uložili na velišském hřbitově do hrobu jeho matky. Nekrolog A. Šormy otiskly Květy, verši oslavili básníka A. Hejduk a K. V. Rais.


František Křelina *26. července 1903 Podhradí, zemř. 25. října 1976 Praha


Na velišském hřbitově odpočívá i básník, prozaik, dramatik a autor knih pro děti. Těžiště jeho tvorby spočívalo v ruralisticky orientované próze. V roce 1951 byl spolu se skupinou katolických literátů odsouzen na 9 let vězení. V roce 1967 byl rehabilitován. Za literáty a blízké přátele se na velišském hřbitově s Fr. Křelinou rozloučil i výše zmíněný Jan Knob.

Karel  Pařík   (nar. 1857  ve Veliši -  zemř. 1942 v  Sarajevu)