nad obcí Veliší se zvedá krásný kopec téhož jména (432 m). Ještě po smrti Walštejnově se tu vypíval nedobytný hrad. Byl sídlem zdejších pánů, schránkou kompaktát a hospodářské správy velišského panství. Okolní obyvatelé měli zde útočiště v době nepřátelských vpádů, byl nedobytný, což se mu stalo osudným.
Prvním držitelem hradu Veliše byl Přemysl Otakar II. Dalšími držiteli byl rod Wartenberků, Trčků, Thrnů, Waldštejnů a do dnešní doby rod Šliků.
V 15. a 16. století dostal hrad v držení významný rok Trčků, který zanesl na Veliš kompaktáta. V roce 1596 až 1596 byl hrad přestavěn, opevněn a stal se nedobytný. Byla zde zřízena u obce Vesec významná obora z níž zvěř se rozesílala po celých Čechách.
Z rozkazu Ferdinanda II. byl hrad roku 1678 p o b o ř e n . Materiál byl poté odvezen jesuity na stavbu Miličeveského zámku, a Jesuitského dvora v Jičíně.Tím Veliš velice na slávě utrpěl.
Dnes jsou na kopci patrné pouze nepatrné zbytky hradu, ale zůstal zde úžasný a nepřekonatelný pohled na celý Český ráj a Krkonoše !!!
Úryvek z dějin obce a hradu Veliše od p. učitele Fr. Poura z r. 1928:
„ Poutník zde stojící vmyslí se do doby Walštýnovy, kdy obzíral hrdý vévody svůj stát a dával si astrology čísti z hvězd osudy svých snů – českého krále.“
První zmínky o kostelu ve Veliši jsou již z roku 1384. Nynější byl postaven v roce 1752 za přispění ovdovělé hraběnky Anny Josefiny Šlikové. Kostel byl navržen a postaven významným pražským stavitelem italského původu Alselmem Luragem (1701-1765), který patří mezi nejvýznamnější umělce pozdního baroka v Čechách. Jako spolupracovník a nástupce Kiliána Ignáce Dientzenhofera dokončil řadu jeho staveb.
Celý areál kostela představuje pozoruhodný pozdně barokní soubor, který se do dnešních dnů dochoval s překvapivým množstvím originálních barokních prvků mobiliáře i architektonických a řemeslných detailů. Jeho průčelí s monumentálním nátupem je unikátním příkladem pozdně barokního iluzionismu.
Interiér kostela představují výjevy ze života svatého Václava. Součástí interiéru jsou nádherné barokní varhany.
Jedná se o novodobý kříž ležící na velišském hřbetu mezi obcemi Veliš, Šlikova Ves a Staré Místo. Byl vztyčen 14.9.1999. Na kříži jsou letopočty 1629 a 1728. První připomíná událost z 9. srpna 1629, kdy rozvášněný dav sedláků nekatolíků z Rovenska, bojujících za svoji víru, probodl vidlemi u obce Libuně misionáře Matěje Burnatiuse. Druhý letopočet se zvtahuje k popravě nekatolíka Tomáše Svobody.
Smírčí kříž je vysoký je vysoký 265 cm, široký 130 cm.
Nový hřbitov je umístěn pod kopcem, kde odpočívá básník Jakubec.
Nad studánkou uprostřed návsi je sloup se sochou sv. Václava z roku 1783 se znakem a praporem.
